čtvrtek 23. června 2011

Fénix od popela

tři kaktusy
chci ho, jsem s ním šťastnější, vyrovnanější a veselejší

Everything's changed.




Minulý týden jsem dohořívala až jsem úplně vyhasla. Celá moje bytost snažící se bezmyšlenkovitě zůstat v zajetých kolejích si vůbec nepřipouštěla, že by neměla zůstávat na místě, natož dělat kroky zpět.

Už necítím bolest, jen divné prázdno. Je mi líto ... Růžové brýle mají tenká sklíčka, která rychle praskají. Není to vlastně dobře?

Show must go on. I když mě nečeká moře, nečeká mě objetí. Asi jsem šťastná, že zase můžu dýchat čerstvý vzduch. Asi si to musím ještě uvědomit trochu víc.

 A tak vstávám z popela a pomalu, dost těžce, se oklepávám.

4 komentáře:

  1. Ač tomu asi nemůžu tak úplně rozumět, jelikož si nemůžu být jistá významem, v posledních dnech jsem o cosi také přišla, o NĚJ, možná jen o iluzi o NĚM, ale oklepala jsem se, oklepávám se a jdu dál. Tak je to správně:)
    Líbí se mi ta metafora s brýlemi, píšeš hezky Zori, mám to tu holt ráda:)
    A do budoucna přeji veselejší tón!:)

    OdpovědětVymazat
  2. z článku vyplývá, že jsi přišla o svou lásku? pokud jsi si jistá, že s ním jsi šťastnější a veselejší, tak to nevzdávej a bojuj! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásně napsané ;-) Posílám sílu a veselejší náladu.

    OdpovědětVymazat
  4. Zorko! Čeká tě skvostná a líbezná budoucnost! Skákej a raduj se, že jsi svobodná pro všechna další setkání s Tím, kdo teď sedí u otevřeného okna, dýchá voňavý vzduch a přemítá, kdy bude osud konečně milosrdný a pošle mu do cesty Ji, ke které se zatím prodírá houštinama nepodařenejch vztahů.
    Jsi hvězdná, inteligentní, krásná.
    Nemůže to bejt jinak. (Vzpomeneš si jednou :)).

    Veronika

    OdpovědětVymazat