pondělí 28. března 2011

M.a.y.b.e

Mám chuť psát a vím o čem chci psát. Zdálo by se, že tu není žádná překážka. Jenomže rozehrát v jednom článku milion absolutně rozdílných témat mi přijde strašně bláznivé a pro čtenáře velice matoucí....
Jenomže pak si vzpomenu na automatický text, polytématické básně, Ginsbergovo Kvílení a je mi to všechno jedno ... Vy, které zajímá, co píšu si to přečtete a těch bilion ostatních lidí na světě, kteří o mě nemají ani páru, si to číst nebudou. Takže klídek ;)
Měla jsem chuť obléct se jako rocker. Výsledek vidíte na ("strašněnekvalitních") fotkách - téměř týden nemyté háro, téměř žádné šperky (nojo, Eiffelovkou na krku jsem si odpustit nemohla:)
Ona mi ta Eiffelovka totiž nosí štěstí. Neumím si to jinak vysvětlit. Od té doby, co jí mám, zvládám tu horu úkolů a povinností, které nám maturantům nakládají, mnohem snadněji.
Taky jím Ginkgo, Koenzym Q10 a  piju povzbuzující zelený čaj Maté ... nabízí se tedy otázka, co stojí za tím zlepšením...
Možná jaro, víc světla a míň zimy ...
A možná je to všechno jen "placebo efekt", protože prostě věřím ve výše uvedené "pomocníky".
Vzhledem ke stále delším a teplejším dnům nechápu proč mám větší a větší chuť nosit výhradně černou, šedou a tmavě modrou (s výjimkou bílého trika z hm, které nosím ke všemu a navíc ani není vidět). Možná, že mi dodává kuráž ...

Mám milion tipů na knížky, milion jich chci přečíst, ale nemám to hlavní ........ČAS.
Takže po matuře se těším na:
Paula Coelha(Rukověť bojovníka světla, U řeky Piedra jsem usedla a plakala, Záhir, Veronika se rozhodla zemřít), Gabriela Marquéze (Sto roků samoty, Láska za časů cholery), Yanna Martela (Beatrice a Vergilius), Justine Lévy (Nic vážného), Milana Kunderu (Nesnesitelná lehkost bytí) ...

Právě jsem dočetla sbírku povídek Směšné lásky (právě od Kundery) a úspěšně ji odvykládala po vzoru státní maturitní zkoušky. Hohó!
Ale zaujala mě i jinak. Láska je bohužel i bohudík někdy docela směšná ... (nejenom) o tom je tahle kouzelná sbírka.


Doporučuji povídky Symposion a Falešný autostop.
Dnes jsem četla něco triviálního, přesto mě to nutilo se nad tím zamyslet... čtěte také:

pátek 25. března 2011

Vanessa Ráj

Slavných francouzek je hodně. Edith Piaf, Coco Channel, Marion Cottilard, Eva Green, Audrey Tatou ... Nějak mě napadlo vybrat si tu svou nejoblíbenější ... výherkyní se stala Vanessa Paradis (druhé místo získala Mélanie Laurent, ale o té jsem psala už KDYSI ;)

Protože má charizma.

Protože i ve svých čtyřiceti letech vypadá jako malá holčička

pondělí 21. března 2011

Le printemps commence ...

Provětrala jsem šátek a řetízek s Eiffelovkou. Tenhle symbol mé milované Paříže beru jako talisman, který mi nosí štěstí. Opravdu. Dnes se mi to zase potvrdilo.

"Mamííí, ta slečna je z Francie?"

sobota 19. března 2011

Happiness is a warm gun


Opravdu jsem měla plán. Plán, jak si rozdělit drahocenný čas o víkendu a jak všechno stihnout.

Musím však uznat, že už jsem docela chytrá a tím pádem vím, že to nelze stihnout.


Takže co s tím?

Nechceš to třeba hodit za hlavu pesimistko jedna?

Vždyť jsem to taky udělala, moje drahé veselé Alterego

Začalo to mexickou specialitkou k obědu, třemi deci Merlotu, pokračovalo skvělým (ještěksvátku) vinným sprchovým gelem a řeřichou k naklíčení (hmm, to bude mňamka na chleba s lučinou!)



Sýrová Quesadilla (moje)

středa 16. března 2011

Mamčino kafe

Bylo jednadvacátého února. První den jarních prázdnin. Mrzlo až praštilo, já se klepala jako osika a jedinou spásou byla skvělá fairtrade kavárna MamaCoffee, kam mě pozvala Andrejka na skvělý sojový latté a bílej čaj. A protože jsme chudý studentky, místo mňamózně vyhlížejících dortíků jsme tajně zobaly belgický pralinky, co má milá dostala k narozeninám ;) A zakázaný ovoce přece chutná nejlíp (v tomhle případě teda čokoláda :D)

pondělí 14. března 2011

Strašpytel versus Optimista

Období plné změn se blíží.
Dva se ve mě perou.
Mohli by se už konečně nějak domluvit :

pátek 11. března 2011

Jmenuji se Latté, Soya Latté

Poslední měsíce už nejsem schopná naučit se něco jiného než svoji milovanou francouzštinku a občas mi v mozkových buňkách utkví i nějaká ta filozofie.... ale ostatní "nepotřebné" předměty? Průběh "mého šprtání" probíhá asi nějak takhle:
  • pevně rozhodnuta se svědomitě učit, zalezu do zvukotěsné koupelny se sešitem a hrnkem(ehm, spíš hrncem) čaje
  • nahlas si čtu text
  • snažím se znovu říct text zpaměti
  • radši to několikrát opakuji
  • asi po 15 minutách mě to přestává bavit
  • začnu si říkat, proč se to vlastně učím a k čemu mi to bude?
  • dopiju čaj, vezmu sešit a jdu k psacímu stolu
  • najdu volný papír, rozstříhám na malé kousky a začnu psát TAHÁK !!! :D 

Nejinak tomu bylo i včera, když jsem se pokoušela naučit biologie. Opravdu jsem se snažila! Ale odolali byste pozvání na večeři, co? Odolali byste skvělé restauraci, kde vás čeká porce jako pro slona a ještě k tomu za skvělou cenu? Já tedy ne :D A tak jsem místo učení baštila maxiCaesara, zapíjela ho Frankovkou a bylo mi blaze :) A vůbec mi nevadilo vstát o něco dříve, dopsat si taháček a s jeho pomocí úspěšně vyplnit test... A jaký je váš názor na taháky? Využíváte jejich pomoci nebo jimi opovrhujete?

A k čemu ještě došla páteční unavená mysl slečny Eiffelové ... ?

čtvrtek 10. března 2011

L'envie d'écrire

Tak mě tu zase máte. Nešlo to vydržet. Baví mě psát, chci psát, potřebuji psát. Jisté osobní pohnutky mě vedly ke smazání blogu, ale jak plynul čas, docela rychle jsem si uvědomila, že to byly pohnutky sice smysluplné, ale nedostačující k tomu, abych zničila něco, co mi přirostlo k srdci a zpřetrhala kontakty se všemi skvělými lidmi, které jsem prostřednictvím virtuálního světa poznala.

A co je nového? Nu, je toho relativně dost. Maturita se blíží plíživým tryskem, profesorům (navzdory všem slibům o zvolnění) jejich předměty stále připadají nejdůležitější na světě. Nemám čas ani peníze chodit na výborná latté a dortíky do kaváren. Nemám čas a peníze asi na milion dalších věcí, takže můj seznam pomaturitních a popřijímačkových aktivit se prodlužuje den za dnem. Nemám čas fotit. Nemám ani čas pořádně experimentovat v kuchyni a tím pádem obohacovat Recettes (ale přece jen mám nějaký trumf - palačinkový dort:)

Ale konec fňukání. Jsem obohacená o spoustu nového a naprosto skvělého jako je například diplom DELF z francouzštiny na úrovni B1, účast na přípravném kurzu francouzštiny na Karlovce, mimojiné jsem zase o něco blonďatější, chytřejší (GinkgoBiloba + světoví autoři povinné četby, které teď doslova hltám stylem 4 díla za týden)...
... et je suis amoureuse a tečka ;)

 Mno, fotit se nemusíme, vypadáme asi nějak takhle :D