sobota 24. července 2010

Větší než obvykle

 Začala jsem to psát včera ještě předtím, než jsem byla Lolitou, která se vrací až za svítání. Nechce se mi na tom měnit absolutně nic. Ani slovesnej čas, ani slohová správnost a dokonce ani to, že tak nepěkně střídám spisovné a nespisovný koncovky :)

 Nu:


Vrátila jsem se z Prahy. Z naší matičky, kde to žije, kde potkáte spoustu zajímavých lidí a zažijete spoustu skvělých chvil...a taky se finančně zruinujete.
Nejdřív dlouhé odpoledne s Amálkou a Dopisy pro Julii s předraženým půllitrem pepsi, CoffeeHeaven, h&m(myslíte, že jsem odolala..prdlajs!) a spoustou dalších obchodů plných slev. Pak jsem se sešla s Kájou, která mi představila krásnou do samého Topshopu oděnou Marcipánku a poseděly jsme na Václaváku. Pak jsem koupila bagel kde jinde než v Heaven, došly s Ašulkou do jejího apartmánu a poznala jsem.... Arishku - slečnu se všemi a ještě více nej :) A takhle ve třech jsme se vydaly do klubu Chapeau Rouge na koncert Rara Avis. Předtím jsme vypily cidre, který nám otevřel jeden pán pomocí žabky..a vypadal jako viking. No, koncert byl normální, ale upřímně, hlavní je, že nejlepší byly Kája s Arishkou. Prochodily jsme noční Prahu, chtěly vylézt na Prašnou bránu a fotit pro Vesraceho. Doma jsme koukly na díl Přátel, kdy "nikdo nežádal o ruku". A pak my holky hubený spaly v jedný posteli.
Probudily jsme se do deštivýho dne, ale snídaně u Starbucksů nám ho zpříjemnila...ten hustej jogurt s medem a oříškama! No mňam.
A odpoledne jsem přišla k mamce do práce a společně jely domů. A teď tu sedím a píšu pořád "a", protože je toho tolik, co bych chtěla napsat. Třeba že bych chtěla znát víc sekáčů. Sekáčů, kde koupíte šaty z Topshopu za třicet korun. I když je potřeba říct, že momentálně nemám ani těch třicet....
Chtěla bych spoustu věcí. Ale kdybych je měla, tak by to asi nebyl takovej adrenalin ... a já trochu adrenalinu ráda :)




Mám skvělé přátelé, nejlepší maminku, už zase bezdrátovej internet, světlé vlasy a jedu do Francie. Ne, vážně nemám potřebu se vychloubat. Spíš si to potřebuju uvědomit....někdy se to tak sejde, že ten těžkej život vypadá docela fajn. Moc fajn.
 Z.

8 komentářů:

  1. Starbucks - srdce mi zaplesalo (:
    - no, sice jsem se párkrát během čtení trochu ztratil kdo je kde a kdy a proč, ale byla to sranda (:

    OdpovědětVymazat
  2. Zorísku zbožňuju to tvoje psaní! :) O vašem srazu jsem četla u Ašu a moc jsem se těšila na fotky, a až se o něm zmíníš! Na fotce s Marcipánkou jste obě kouzelné, že nevím kterou bych si vybrala :D

    A závěr článku se ti moc povedl! :)

    OdpovědětVymazat
  3. pražský svody, taky jsem si jich užívala. ale asi jsem mimořádně odolná a dokonce jsem malý finanční obnos přivezla zpět.
    ..čeká mě totiž ještě brno.))

    a jak kdosi moudrej řekl, šťastni jsme tehdy, když po něčem toužíme. mít všechno.. nic nepřináší.

    OdpovědětVymazat
  4. Milé, Zori:)
    Moc Ti to na všech fotkách sluší, úplně jsi rozkvetla úsměvem:)

    OdpovědětVymazat
  5. Koukam mely jste se moc dobre a libi se mi jak pises o tom adrenalinu, to znam, kdysi byly doby kdy pro me byl vrchol koupit obyc.triko z HM za 200kc :-D, presne si pamatuji jak se to v cechach zacalo prodavat

    OdpovědětVymazat
  6. Srší z tebe strašná pohoda a možná i štěstí? :) Mám z tebe radost, teď už to bude určitě jen a jen lepší a všechno zlé, co jsi prožila si teď užiješ v podobě všeho krásného!
    A ty světlé vlasy ti ohromně sluší :)
    Ty vogo chtěla bych se s tebou setkat, už jsem tě sto let neviděla :(

    OdpovědětVymazat
  7. A tys byla v Hustopečích ??? To ses mohla ozvat :'( To je nějakých 20 km od našeho města :/ Sakryš.. Škoda, škoda :)

    OdpovědětVymazat
  8. zní to že jste jsi si to skvěle užila a to je skvělý!:))

    OdpovědětVymazat