neděle 21. března 2010

Be italian and Take it all

Praha je mi svým způsobem blízká téměř jako Paříž. Nevím, jestli je to tím začátečním P, stejným počtem písmen v názvu nebo Pařížskou ulicí... Měla jsem se opět pohádkově. Až na pár maličkostí V Národním divadle si nedokáží rozdělit práci a pět minut před představením mají stometrové fronty před divadlem. Samozřejmě, že ti, co jsou v galeriích to kvůli nim nestihnou doběhnout a uvaděčky je za to ještě seřvávají. A když už se divačkám zdá, že je všechno v pořádku, na jejich místech sedí žádným jiným jazykem nemluvící Němky, které mají místa úplně někdy jinde. A těm kulturychtivým slečnám nezbývá nic jiného, než celou první část sedět na schodech. Ale jinak mě Bizetova Carmen uchvátila. Stejně jako Marion Cotillardová v Nine, stejně jako veselé oblečení v Zaře, Topshopu, H&M(kde jsem si nechtěně zahrála na stylistku, když mě jedna slečna požádala o pomoc s výběrem šály ke kabátu. Vypadala mírně zhuleně, já zase dost překvapeně, takže to musela být pro mon amie Amálku dost komická scénka.) etc. a jarní nabídka úžasných torill, bagelů, sandwichů a salatů v Kávovým nebi.


A ještě jedno vysvětlení: i když velmi nerada, oba dva kusy z předchozího článku jsem v Zaře nechala. Zahrála jsem si na hodnou dcerku a mamce pořídila krásnou džínovou košili z H&M, kterou si moc přála, takže už mi zbylo jenom na lesk vanilkovou pralinku a ovesnou kaši od Marka!

Tak čágo bélo módní šílenci (samozřejmě myšleno v dobrém)
Zoris, které padá hlava, jako těžký květ

4 komentáře:

  1. jéé to je od tebe hezké, maminka musí mít radost.)

    OdpovědětVymazat
  2. ten lesk je uplne cute ja ho chceem :D

    OdpovědětVymazat
  3. já si práv ěnejsem jistá jestli to bylo v Zaře:D
    jinak tomu H&M dortíčku jsem taky neodolala:)
    a na NINE se chystám už dlouho:)

    OdpovědětVymazat
  4. 1.) Máš neskutečně krásné záhlaví blogu :) Ty šaty jsou úchvatné, jakoby byly šité pro tebe a vyjádřily tvoji osobnost, moc ti sednou :)
    2.) Děkuji moc za upřímnost v tom komentáři na mém blogu. Vážím si tvé upřímnosti. Víš já jsem trošku narcis a když o mně člověk, kterého jsem tehdy milovala prohlásil (spíš to zakřičel) za mými zády před celou hospodou, že jsem tlustá jako prase, tak mě to prostě hodně ranilo. Pořád jsem zvracela, probrečela jsem velkou část dne a od té doby jsem moc citlivá na to, jak vypadám, chci se líbit a záleží mi na mém vzhledu, mám panickou hrůzu, že o mně zas někdo řekne něco tak odporného..
    A jak se máš ty Zorinko? Doufám, že se v létě uvidíme :)

    OdpovědětVymazat