neděle 31. ledna 2010

C'était tellement français

Víčka se klíží, zelený čaj pomáhá na chvilku, kruhy pod očima jsou tak velké a tmavé, že vypadají jako namalované. Co tomuto stavu předcházelo?

Návštěva již zmiňované francouzské restaurace. Musím se opravit, není to palačinkárna, ale restaurace, kde mají typická francouzská jídla. Pro neexperimentující se podává i česká klasika - taková je i má milovaná Anettka(vybrala si kuře s rýží). Já jsem její pravý opak, a navíc dát si něco francouzského je pro mě velká pocta - vyhrálo to kuře s hruškovou omáčkou s bílým vínem. A samozřejmě jako aperitiv Bordeaux Sauvignon. Po počáteční nesmělosti jsem si se dvěma milými sestřičkami(co obsluhují i vaří) popovídala ve francouzštině a měla jsem nesmírnou radost z celé konverzace i z toho, že mi mou čtyřirokyučivšíse francouzštinu pochválily!


Kromě posezení v milém prostředí restaurace L'eau vive(Živá voda) jsme celý den prochodily. Byla jsem ale malinko zklamaná. V Bershce toho moc neměli. V Promodu jsem ale narazila na krásný šatový svetr s nápisem C'est trés doux. Je mi líto, že jsem se v něm ani nevyfotila. Byl o číslo větší, ale vypadal hrozně Rykielovksy, ale cena rykielovská nebyla (byla mnohem lidštější). Ale nějak mě přemohlo mé spořivé a neutrácivé JÁ a já ho tam nechala! (musím se přiznat, že teď toho docela lituju a na přištích nákupech už si něco koupit musím, protože i ty šaty ze Zary mě mučí!)


Další zastávkou byla Ikea. Navštívila jsem jí celkem po dlouhé době a nezklamala. Pořídila jsem si čtyři pořadače, citronovou sůl pro mamku, bezový nápoj. A načerpala spoustu inspirace, kterou ale využiju tak za deset let(když to dobře půjde a budu mít dostatek finance na byt a jeho výbavu:)


Šokem bylo hlášení o devadesátiminutovém zpoždení mého vlaku, díky kterému jsem se rozhodla u Anett přenocovat. Na jedné posteli, bez vlastní deky, bez kartáčku na zuby. Normálně tohle vážně nesnáším, ale odolejte krásnému plyšáčkovi, filmu o Audrey Hepburn(který jsem si spolu s knížkou o Shakespearovi pořídila v Levných knihách), rybičkové manikůře, na kterou je Anett mistr, malinovému čaji v novém šálku, povídání do jedné do noci o všem možným nemožným za příjemné společnosti Studentské pečeti?

Dnešek už tak skvělý nebyl. Nesnáším odjezdy a ode dneška nesnáším, když těsně před vaší zastávkou se super EC porouchá a vy se musíte vracet k zastávce po zasněžených kolejích, do kterých zapadáte, abyste nasedli do náhradního vlaku. Ale mohlo být i hůř, hodinové zpoždění není taková hrůza.

Víčka jsou polozavřená, je čas vyzkoušet kávu...

pátek 29. ledna 2010

Jak se za pouhých 5 hodin dá stihnout:

návštěva francouzského institutu s prohlídkou výstavy, kavárny a knikupectví

V Coffee Heaven vypít Cahlua Latté, sníst mrkvovej dort a potkat tam Terunu


prohlédnout (báječnou) expozici Dalího děl

vyzkoušet si v Zaře jedny šaty

a druhý šaty, do kterých jsem se zamilovala!
a jestli na mě počkají do příštího týdne, bude to znamení, že ke mě prostě patřej!

čtvrtek 28. ledna 2010

Člověk není nikdy úplně šťastný nebo nešťastný?

(třeba mi ta knížka trochu napoví)
Za oknem sníh a v mých rukou spoustu malých balíčků. Svátek mi silně připomněl Vánoce, Vánoce bez stromečku...
Dostala jsem slovník a pomeranč od tety(obojí v maxi provedení), 2 červený laky na nehty(Bourjois a Avon), megaborůvky, skvělej tělovej krém v zavařovací sklenici:)))(Avon), bonboiéru s názvem Hamlet(miluju Shakespeara), náramek se spoustou přívěsků a dětskej řetízek v nádherný sametový krabičce ve tvaru korunky:)
Taky jsem dostala spoustu krásnejch přání 26. i 27.
Merci beaucoup

Včerejšek bych nejradši zapomněla. Epileptický záchvat spolužáka, bramborové místo na francouzské olympiádě(o půl bodu) a zpackanej test z matiky(po dlouhý době jsem se na to ale učila:). Asi půlhodinový "neanrdtálský" řev v koupelně a děsná únava.

A ještě něco: nenávidím přetvářku!

Dnes už je dobře i proto, že:

  • zítra jedu do Prahy na výstavu Dalího a do francouzského institutu(na francouzštině musím zamakat, pokud se chci dostat na fakultu, která je jediná v ČR)


  • v sobotu jedu do Brna za Anettkou a prozkoumám tu francouzskou palačinkárnu


  • v knihovně jsem sehnal novou knížku Anny Gavaldy


  • vysvědčení bylo lepší než jsem čekala : 4 dvojky a 1 trojka


úterý 26. ledna 2010

Les tricots les meilleurs

Miluju nejrůznější vzorovaná trika. Často se opakujícím motivem je dívčí hlava - tak jsem se rozhodla je sbírat :) A ta trička se vám hrozně chtěla ukázat, spolu se šperky mi vyskákaly ze skříně a dokud jsem je nenafotila, nechtěla zalézt :) Takže tu je výběr těch "foteknejchtivějších":


Úplně první a úplně nejmilovanější. Říkám mu Viola, ani nevím proč. Nosím k němu nejčastěji zámečky z Itálie.
(Zara)


Vzpomínka na léto v Brně s Ašulenkou.
(Zara)


Zatím nejnovější, jak víte. Při pohledu na něj mě napadlo - Brčálnice - a vypadá dobře v pase přiškrcená páskem.
(Orsay)


S falešnou vestičkou. V akci za 80 korun. Nejvíc padnoucí střih.
(Takko)


Připomíná mi Jaro 09 a Velikonoce
(Orsay)


"jakoževintage", volné a šik = Je l'aime!!!
(Mango)


Námořnické. První a zatím poslední z tohoto obchodu(doufám, že se to brzo změní!)
(Bershka)


Kšandy, rock a francouzština - už je mi ale skoro malý :))
(Zara)


Minulost - dřív jsem ho měla hodně ráda, pořád se mi líbí, v zimě jsem v něm ale moc nevýrazná.
(Timeout)


Motýlek. Mám ráda jeho průstřih na zádech. Super s fialovýma kraťáskama. Nalevo jako podklad můj milovanej župánek z MarkseSpencera.
(Orsay)


Opravdické Vintage - z 60. let po mamince. Dřív jsem ho nosila s bílými džíny, které už nemám, takže další věc, kterou nutně potřebuju :)


Mám za to, že ostatní oblečky si budou chtít také získat blogovou slávu, takže jsem připravená na další atak...a vypadá to, že se na něj třesou šaty:)

pondělí 25. ledna 2010

Nakupování dárků dlouhou dobu předem se nevyplácí

(Nikdy bych nečekala, že zrovna já si tohle někdy pomyslím.)
Byla jsem na sebe tak pyšná, že jsem už od Vánoc přemýšlela, co mamce koupím k narozeninám. Když jsem byla s kamarádem v čoko muzeu(Celetná 10, Praha 1 - fakt doporučuju!), ihned jsem za nemalé peníze koupila pár pralinek se sranda příchutěma jako je cola, čaj, vodka etc(viz. foto). Pak jsem pořídila třpytivej pudr Giordani White Gold od Oriflamu(protože mamča má tuhle řádu ráda a vlastní už parfém i tělový krém). A taky krásnej balící papír ... i s cedulkou...:)
A dneska jsem se rozhodla všechno zabalit. A ejhle! Při odstraňování cenovky z bonboniérky jsem zahlédla malinkatým písmem spotřebujte do: 27. 1. 2010 a pomyslela jsem si: Panebože vždyť to je pozejtří!" "A mamka má narozky 13. února!"
Tak teď přemejšlím o tom, jestli vyjdu s pravdou ven a dám jí to dneska, anebo risknu to, že jí za 19 dní dám šedým povlakem potažené kousky čehosi, co připomíná zaprášené čokoládové pralinky... ale zase...nemuselo by to za necelý tři tejdny dopadnout tak tragicky, n'est pas? :)


Taky mě ještě napadla varianta dát si je zejtra k mýmu svátku, ale moje svědomí na mě řve: "To ne, ty hamoune!"

neděle 24. ledna 2010

Skirts, dress, skirts

(vůbec jsem tenhle název nepoužila podruhé)
Brouzdání po stránkách mých oblíbených obchůdků je mojí oblíbenou činností, když jsem doma, je neděle a potřebuju něco dělat, abych oddálila čas učení. Dneska se mi to opět povedlo. Hm už je v plných přípravách na uvedení kolekce Sonii Rykiel(od 9. února bude na internetu celá kolekce!), v Mangu jsou stále ještě slevy...
Včera mi mamča řekla: "Už na ty slevy kašli a těš se na jarní kolekce. To bude teprv bomba." A když vám takovouhle smysluplnou(???) věc řekne vlastní rodič, můžete jásat a těšit se na to jarní rabování! A protože štěstí přeje připraveným, omrkla jsem na stránkách "háemka" zatím všechny jejich novinky a vytvořila tři outfity podle mého gusta a ani nemůžu říct, který se mi líbí nejvíc, protože každý kus je kus s velkým "K".


Dneska mě napadla jedna velice utopistická myšlenka. Představte si, že byste měli(y:)) tu možnost si každý obléct něco jiného(a přesně podle vašich představ). Chtěli byste to? Já bych určitě dost dlouhou dobu byla nadšená, protože se snažím nosit každý den něco jiného a to samé si vzít až třeba tak po čtrnácti dnech(samozřejmě s různými obměnami nosím oblečení častěji než jednou za čtrnáct dní:). Ale myslím si, že jako všechno, i tohle by mě omrzelo a určitě by se mi stýskalo po kouscích, které jsem si oblíbila. Takže jsem vlastně ráda a tohle (trošku nesmyslné) privilegium s láskou ponechávám miliardářům :)


sobota 23. ledna 2010

Nakonec to vypadá na zelenou

Ne, dělám si legraci. Jsem pouze unešená trikem, které jsem dneska ulovila v Orsayi a které stálo stoosmdesátdevět korun. A jelikož mi stylem spíš připomíná Zaru, nemohla jsem ho tam nechat...fakt ne :) Ale jinak jsme šly s mamkou pro kozačky do Gatu, které jsem si tam při mém "vestovém" nákupu vyhlídla (a cena byla taktéž pohádková, i když počítám s tím, že to není žádná extra kvalita, ale líbí se mi jejich army styl). No a protože mamka je jako já v bledě modrém, neodolala ani ona slevám Bourjois. Její kořistí byla tužka na oči a rtěnka, a mě pořídila ještě jeden láček(odstín Rouge Casino), kokosový tělový mlíko a kokosovej sprcháč(ten krásnej design obdivujte na poslední fotce, kde je také kabelka - dárek časopisu Marie Claire - není to žádné Burberry, ale na nákupy se šikne:)...Nesnáším, když mi vlasy smrdí kouřem. Včera jsem byla na maturitním plese jednoho ze čtvrťáků. Moc jsem se tam netěšila, protože jsem věděla, že si tam nebudu mít s kým zatancovat(jedinci opačného pohlaví z naší třídy se obvykle soustředí na mnoho dívek, jenom ne na ty z jejich třídy. Myslela jsem, že bych mohla ulovit aspoň pár tanců s jedním, vcelku milým a hezkým spolužákem, ale na začátku byl pořád s ostatníma na pivě a na konci už jsem jenom viděla, jak odchází s nějakou slečnou - to je pro mě typické: než se k něčemu rozhodnu, uteče mi to před nosem:( ) Pak mi tam taky bylo zima, protože náš komunistický kulturní dům jaksi pokulhává ve všech technických ohledech. Taky tam bylo zakouřeno a tak mi teď vlasy smrděj kouřem, což(jak už jsem psala) nesnáším.

Ale abych nebyla úplnej pesimista, byla jsem tam s Anettkou, mou dlouholetou kamarádkou, která studuje na vysoké v Brně. Pokecaly jsme a ještě ne úplně na jisto jsme se dohodly, že za ní 30. ledna přijedu do Brna. Jupí! Bershka je moje!

Slyšeli jste, vy Brňáci, co sem přijdete, že v Brně je palačinkárna, kterou vlastní francouzské jeptišky??? A kde si můžete obědnávat pouze ve francouzštině a angličtině? (strašně mě to zaujalo a ráda bych o tom podniku věděla víc, protože se tam samozřejmě chystám:)

pátek 22. ledna 2010

Le pays de mon coeur. La France, biensûr.

Jak už jste si asi všichni přečetli a všimli, mou velkou láskou je Francie a vše, co s ní souvisí. Byla jsem tam třikát - pokaždé na pětidenním poznávacím zájezdu. Říká se tomu sice poznávací zájezd, nazvala bych to spíše Reklama na Francii. Všechno je v hrozném letu a spěchu, což si člověk, který si všechno rád vychutná(comme moi), těžko užije. Ale stejně jsem nesmírně šťastná, že jsem tu "reklamu" mohla absolvovat.
Můj dlouholetý kamarád(a v rozmezí třetí až páté třídy i manžel:) teď třetím rokem studuje ve Francii. Každý měsíc si voláme a on mi vypráví, co se tam děje. O semináři z francouzštiny poměrně podrobně probíráme život francouzů, takže si tvrdím říct, že už o nich vím ledacos.

A mým snem je studovat překladatelství a tlumočnictví z francouzštiny na Karlově univerzitě. A od této školy už je to malý krůček získat stipendium někde ve Francii a konečně si vyzkoušet ten sladký "la vie francaise".
U nás ve městě existuje organizace, která každoročně pořádá soutěž o 14denní studijní pobyt ve Francii. Jde o to přijít tam, napsat test resp. napsat test nejlíp ze všech. Což hodlám určitě zkusit. A jelikož tam chodí téměř jenom lidi z gymplu( a mezi nimi i já, navíc už skoro nejstarší), doufám a věřím, že se mi to v březnu povede(no a když ne, ještě mám příští rok)...

Eiffelovka, noční Paříž, Moulin Rouge, Montmartre, Channonceau, Chammonix, Dijon, francouzský Disneyland - všechny místa ve mě zanechala spoustu krásných vzpomínek a obdivu k téhle zemi. Já se tam v minulým životě musela narodit!

Všimněte si na fotkách mých vlasů. Nezdá se vám, že je mám nazrzlé?(doufám, že to není jenom můj přelud způsobený neustálým přemýšlením o změně barvy:) V té době jsem od kadeřnice dostala vzorek šampónu pro zrzky a přijde mi, že dodaly mým vlasům o dost jinou barvu než mám teď.

čtvrtek 21. ledna 2010

S.O.S.

Vlevo: dnešní sklizeň :), Vpravo: Po hlavě od Nicka Hornbyho - nečekaný zvrat v životě jednoho skejťáka - pokud máte rádi Jak na věc, doporučuju i tuto knížku(jediné, co mě na ní mrzelo je takový nijaký konec)
Velmi úrodný den to dneska byl! Hned ráno jsem ve schránce narazila na InStyle s dárkem - černá řasenka od Dermacolu pro efekt divadelních řas(no, na Coup de Theatre od Bourjois nemá, ale i tak jsem byla ráda, protože mě včera zklamala řasenka od Avonu, která přišla úplně vyschlá).

Po škole jsem na mamčino přání skočila do Marionnaudu a koupila si k svátku řasenku 1001 cils lashes od Bourjois. A protože měli hodně slev, skončil v mém imaginárním košíku i lak na nehty(taktéž Bourjois - parce que je l'aime!) odstín Beige Glamour.

No a vězte, že když takhle začnu nakupovat, nejde to zastavit. Jako omámená jsem vešla do Gatu. Vím, nic moc kvalita, ale mám teorii, že všude se dá sehnat něco skvělého - a taky jsem našla: černý svetr do véčka(hodlám ho poflitřit:) a šedobéžovovou dlouhou vestičku. Za obojí jsem dala necelý ČTYŘI STOVKY! No nekupte to!

Pak jsem ještě skákla do DMka pro tekutý černý oční linky, protože po nich pokukuju už dlouho. Tak dušička dosáhla uspokojení :) I když ne zcela. Zjistila jsem, že ještě "nutně" potřebuju legíny imitující skinny jeans, krajkové legíny, obyčejné tmavě modré ryfle a taky šaty na ples...áááchjo:)

No a teď mám otázku na Vás všechny slečny se skvělým vkusem! Neváhejte a vyjádřete se:
Který z těchto outfitů je podle vás nejlepší pro mou novou vestičku????

Já musím říct, že ač jsem to zezačátku nečekala, možná se mi nejvíc líbí poslední možnost s pruhovaným rolákem. Samozřejmě, že tohle je jen rychlá improvizace, přidám náušnice a další doplňky. Prostě mi to přijde takové trochu "Rykielovské". Tak napište, co byste na tom změnily, přidaly nebo ubraly.

Merci, votre Zoris

středa 20. ledna 2010

Dobrá věc se podařila...

...Zoris nad zimou zvítězila. A její tyrkysové šaty z Manga spolu s puntíkatými punčochami a černými korálemi s puntíkatým květem zaujaly i členku školní inspekce(která si mohla bulvy vykoukat). Bohužel mě neměl kdo vyfotit, tak jsem Vám sem všechny 3 složky outfitu dala rozděleně(ale zase jako bonus tam máte sladkého kocourka a beruškovou sklenu:) a barvu si taky představte - aspoň si procvičíte fantazii :) A až se najde někdo šikovný, kdo mě hezky vyfotí, tak look uvidíte komplet.

A někdy prostě stačí doufat a Vám se tu trojku z matiky podaří dostat takřka náhodou. O tom, že pak budete muset na oplátku doma počítat hrozně moc příkladů, který nevycházej radši nebudu psát.

A nebo jo, protože to musim ze sebe dostat. Ještěže v dnešní ŽaŽ byla jako dárek porce kávy, která mi to hnusný odpoledne s počítáním odchylek trošku zpříjemnila a pomohla vydržet. Nakonec už se mi ale kouřilo z hlavy, kručelo v břiše a kolem mě jen prázdnotou zející balíček od žvýkaček a spousu počmáraných papíru těma matematickýma klikihákama. Ještěže maminka upekla ty dobrý taštičky z listového těsta plněný jablkem a Camembertem.

A propos! Tím jsem si připomněla včerejší rozhovor s mou drahou maminkou, který mě pobavil i poškádlil zároveň:

Moi: "To je krásná zrzavá na tý fotce, žejo?"
Mére: "To je ošklivá červená."
"Tobě se nelíbí? Ale na mě by se ti líbila. Na mě se ti přece líbí všechno:) "
"Nelíbila."
"Mami!"
"Co?"
"Líbí se ti Ron Weasley?"
"Líbí."
"Takže by se ti na mě líbila jeho barva vlasů."
"Nelíbila."
"Jakto? Vždyť's teď řekla, že se ti Ron líbí!"
"Ron jo. Ale ty bys byla obarvená zrzavá holka."
"No ale nepřijde ti, že mám trochu zrzavej nádech?"
"To nevim, teď večer už to nevidim. Ale to, co je na tý fotce, je červená."
"Není, to je přirozená zrzavá."
"Je to červená."
"Achjo, to nemá cenu, když ty ani nevidíš, co je na fotce. No ale nepřijde ti, že mám trochu zrzavej nádech třeba na týhle fotce?"
"Ale nádech je něco jinýho, to neni ta děsná červená, jako na týhle fotce. Já nechápu, jak se může někdo, kdo má hezký vlasy obarvit na zrzavo, aby vypadal jako štětka"
"Teda ale proč to řikáš? To je jako kdybych to řekla o melírech! A navíc ty tu fotku nevidíš, takže to fakt nemá cenu."
"Tak nevidim no...."
"Tak dobrou..."
"Dobrou."
(Jenom podotýkám, že jsme se celou dobu spíš smály než hádaly:))

úterý 19. ledna 2010

La fleur fleurie violette

Čím delší, blátivější a tím pádem otravnější počasí je, tím víc mě to nutí myslet na léto. Zítra má začít mrznout, tak si na protest vezmu krátký pletený šaty z Manga. Ať je klidně mínus padesát! A "Cahiers de Zoris" taky nebudou strádat zimou - proto další photoshoot ze sprna:





fotila a líčila: Ašu Kešu, česala: moi, šaty Camaieu, gladiátorky Debenhams, krásný náušnice opět Ašuino vlastnictví, exteriér: opět nejmenovaná zahrada v Brně :)

pondělí 18. ledna 2010

I am addicted to...chewing-gums and magazines

Radši ani nebudu počítat, kolik bych ušetřila, kdybych si aspoň párkrát tyhle blbůstky odpustila.
Dokážu za den spotřebovat balíček žvýkaček(dříve jsem ujížděla na orbit profesional, ale poslední půlrok kupuju aspoň o čtyři koruny levnější bílomodrý orbitky sweet mint). Tak nějak jsem si zvykla mít pořád čistej dech, žvýkat při psaní testů, esejí etc. Zkrátka mě to strašně uklidňuje.

A časopisy. To je kapitola sama pro sebe. A když se nad tím zamyslím, tato těžká závislost mi byla vštěpována už od dětství, kdy jsem musela mít kažé číslo Médi Pusíka, občas Mateřídoušku, pak přišly léta Barbie, kterou jsem si kupovala asi až do čtrnácti(ale pšt! i já jsem v trafikách říkala, že je to pro mladší ségru - žádnou nemám:)). Následovaly Witch(a mezi nimi i Bravo, Bravo Girl, Top Dívky -vše velice kvalitní a poučná četba:)
Pomalu a polehounku jsem pak rostla a rostl i počet časopisů(a jejich cena též!): Joy, Yellow, Lucky Star, CosmoGirl...

A dneska je to tak, že si asi popáté dávám předsevzetí v kupování méně časopisů. Instyle mám předplacenej(protože jsem k němu dostala celkem kvalitní foťák).

Tu Elle jsem si v pátek prostě koupit musela!

A pozítří vycházivší (dneska jsme se o češtině věnovali přechodníkům) Ženu a Život přece musím mít!

A do Marie Claire jsem už taky pěkně dlouho neinvestovala!

Mon dieu!
triko Zara, svetřík Camaieu, vesta Vintage od kamarádky, kalhoty Zara, náušnice Orsay

PS: jinak dnešní den neměl chybu - anglická esej a zkoušení z mé milované francouzštiny na výbornou + pochvala za skvělé fráze a výslovnost!

neděle 17. ledna 2010

Lososová je in

Jedna z mých oblíbených činností je vaření, kterému bych dala přízvisko "kreativní". Nebaví mě dělat typické české recepty a postupvat podle přesně daného receptu. Ráda se nechám inspirovat zajímavým a netradičním receptem se kterým pak improvizuju podle momentálních chutí a dostupných surovin.

Ačkoliv jsem asi před dvěma lety upekla borůvkové muffiny a borůvkový koláč a obojí sklidilo úspěch, víc mě baví minutky - rychlovky, které nezaberou víc než půl hodinky.

A protože mamka v pátek přinesla čerstvého lososa, rozhodly jsme se využít našich minikuchařek(je to taková sada s názvem Malá kuchařka pro velké gurmány, jejíž jednotlivé díly nesou názvy jako Myš v polévce, Kuchařka pro matky na pokraji zhroucení etc.) a ochutnat zase něco nového.

Třeba někdo z vás nutně potřebuje recept na lososa:)

Včera to byl losos v alobalu s pomerančovou omáčkou:
Oloupala a omyla jsem jeden pórek a dala jsem ho do hrnce s vodou vařit asi pět minut. Mezitím jsem ostrouhala kúru z jednoho(pořádně omytého pomeranče) a pak z něj vymačkala šťávu, do který jsem přidala 4 polévkový lžíce olivovýho oleje a 1 polévkovou lžíci balsamica - omáčka jest hotova. Pak jsem vyndala pórek a nakrájela na tenká kolečka. Připravila jsem si dva kusy alobalu, na něj rozdělila nakrájenej pórek, na pórek lososa, toho jsem opepřila, osolila a posypala pomerančovou kůrou nasekanou na tenký proužky a přelila půlkou omáčky. Balíčky jsem pevně uzavřela, položila na plech a pekla 10 minut na 240 stupňů. Jako přílohu bych vám doporučila bulgur, kuskus, brambory etc. etc. etc.



A dneska:
Losos pečený z jedné strany s dresingem, který měl být pomerančový, ale já měla chuť na med a hořčici - tudíž byl medovohořčičný.
Takže jsem smíchala polévkovou lžíci olivovýho oleje, polévkovou lžíci balsamica, špetku soli, půl lžičky medu a  lžičku rybízový hořčice z Dijonu(samozřejmě můžete tu, co máte doma:), vidličkou vyšlehala a bylo to.
Pak jsem na pánvičce rozpálila polévkovou lžíci oleje(olivovýho, jiný ani nepoužíváme), položila dva kousky lososa, pekla asi 8 minut(po 2 minutách jsem ale zmírnila oheň).
Jako příloha mě napadly rýžový nudle, který jsem po scezení ještě krátce opekla na pánvičce, kde se pekl losos a okořenila je kořením na ryby(stačila by asi i sůl a pepř).
A na talíři jsem si lososa posypala pažitkou a polila medovo-hořčičným dresingem.